ENDEFR
facebook

Vyhledávání

Archeologie pro stavebníky

IMGP4305

Stavební činnost a archeologický výzkum

Každému stavebníkovi, který staví na „území s archeologickými nálezy“ (v podstatě celé území České republiky), ukládá Zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. povinnost ohlásit zemní práce příslušné instituci a umožnit archeologický výzkum.

Terénní pracovníci archeologického oddělení po takovém ohlášení sledují výkopové práce, a v případě, že dojde k narušení archeologickým památek, provedou tzv. záchranný archeologický výzkum v potřebném rozsahu.

Archeologický výzkum v terénu - lokalizace objektů 

Archeologické památky mohou být objeveny při zemních pracích nejčastěji dvěma způsoby. V prvním případě při sledování tras výkopů archeolog prochází místa dotčená zemními pracemi a kontroluje profily výkopů,  na kterých jsou rozpoznatelné objekty. Druhým způsobem je skrytí stavbou dotčené plochy buď na geologické podloží nebo odebrání recentních vrstev. Archeologické objekty se po skrývce projeví odlišnou výplní (barva, kyprost) od okolního prostoru.

Archeologický výzkum v terénu - odkryv 

Rozsáhlejším archeologickým výzkumům před jejichž vlastním zahájením je skryta plocha na geologické podloží obvykle předchází detektorový průzkum. Je tak možné předejít ztrátě cenných kovových artefaktů uložených v ornici.

Po zjištění rozsahu archeologických situací, tzv. objektů, případně souvrství se začíná s vlastním odkryvem. Postupně, po mechanických nebo přirozených vrstvách, se pomocí motyček a špachtlí odebírají výplně objektů nebo vzorkují kulturní vrstvy.

 V případě, že archeolog při práci narazí na něco neobvyklého, například na shluk keramiky, kosti uložené v anatomické poloze nebo nádobu, vše před vybráním opatrně očistí a zdokumentuje.

Během odkryvu je možné podle potřeby z výplní objektů odebírat vzorky k proplavení (získání drobných organických zbytků nebo drobných artefaktů). V odůvodněných případech je třeba odebrat a proplavit kompletní výplň objektu.

V důvodných případech (např. hrobová jáma, obydlí) je přímo v terénu provedeno odebrání vzorků půdy pro následné analýzy (např. fosfátová analýza)

Archeologický výzkum v terénu - dokumentace 

Dokumentace odkrytých archeologických památek se provádí nejdříve fotograficky a následně i kresebně. Nejobvyklejším způsobem kresebné dokumentace je zakreslení odkrytých předmětů do milimetrového papíru v měřítku 1:20. Obvykle se terénní dokumentace provádí po vybrání výplně objektu a jeho začištění. Pro dokumentaci stavebních konstrukcí (např. zdiva) je možné využít také fotogrammetrii, tedy vyhotovení fotografií nemovitých památek ve zvoleném měřítku.

Aby bylo možné vytvořit přesný plán lokality a zanést do něho nalezené objekty, zaměřují se během výzkumu body, které slouží jako pomocné osy při kresebné dokumentaci. Tyto body je možné vynést do mapových podkladů s vhodným měřítkem a přesně lokalizovat archeologický výzkum v terénu.

Dokumentace pořízená v terénu je následně digitalizována.

Geodetické práce (zaměření v terénu, vynesení bodů, digitalizace terénních plánů) u rozsáhlejších archeologických výzkumů provádí specialista - geodet.

Laboratorní zpracování nalezeného materiálu

Keramické zlomky a další materiál odvážíme do laboratoře, kde se dále zpracovává. Předměty se očistí od zbytků hlíny a dalších nečistot. Artefakty z materiálů podléhající zkáze (např. organický materiál, kovy, sklo) se po základní očistě posílají do specializovaných laboratoří ke konzervaci nebo jejich vzorky k přírodovědným analýzám.

Očištěné keramické zlomky jsou roztříděny. Pokud se podaří shledat více částí jedné nádoby, je možné se pokusit o její rekonstrukci. Chybějící části nádob jsou v těchto případech doplněny sádrou tak, aby bylo možné nalezenou nádobu prezentovat na výstavách nebo v expozici.

 Výzkumem získaný archeologický materiál je očíslován a pod těmito evidenčními čísly uložen do depozitářů pro další zpracování.

V laboratoři Městského muzea v Čelákovicích je při konzervaci dřeva pocházejícího z archeologických výzkumů nebo z náhodných nálezů archeologických památek z tohoto materiálu využívána tzv. sacharidová metoda. Ta umožňuje opětné zpevnění dřevěné hmoty, kde se přirozeně ubývající celulóza nahradí sacharózou. Tím je zmírněna degradace dřev vyzvednutých z terénu.

 
 
load