ENDEFR
facebook

Vyhledávání

Akce Kamenka 2005

kam cel mapa2

Záchranný archeologický výzkum u Kamenky v Kostelní ulici v Čelákovicích skončil

Čtrnáct dní před zahájením školního roku bylo v prostoru za školní budovou v Kostelní ulici zahájeno hloubení výkopů za účelem rekonstrukce topení v areálu ZŠ Kamenka v Čelákovicích. Již několik desítek let je známo, že tento prostor je územím s archeologickými nálezy, jinak řečeno pravěkým sídlištěm a že pro jakékoliv zemní práce, je nutné ve smyslu zákona požádat o stanovení podmínek a záměr této stavební akce měl být již v době přípravy podle památkového zákona projednán s Archeologickým ústavem AV ČR.

Teprve po vyhloubení podstatné části výkopů nám byla tato skutečnost, která  dávala opodstatnění k zákonnému zastavení dalších zde prováděných prací, telefonicky oznámena do muzea. Po prohlednutí výkopů bylo zjištěno rozsáhlé poškození archeologických situací. Na základě jednání s místostarostou Mgr. F. Bodlákem o vzniklé nepříjemné situaci a s ohledem na blížící se počátek školního roku byla ze strany muzea vstřícně a operativně vzhledem k uvedenému důvodu záležitost řešena a následujícího dne byl na lokalitě zahájen záchranný archeologický výzkum. Navíc několik pracovníků, kteří v té době pracovali na jiných výzkumech zajišťovaných naším muzeem, se podařilo přesvědčit, aby pomohli při této neplánované akci a tak v sobotu i v neděli zde pracovalo včetně vedoucího výzkumu šest lidí.

Již od 50tých let minulého století, mimo ojedinělých informací z dřívějších let, je o prostoru bývalé školní zahrady a přilehlých pozemcích známo, že pod povrchem ukrývají rozsáhlé pravěké sídliště. Mnohé nálezy z prostoru této zahrady, z plochy za děkanstvím, z bývalé tzv. Mičurinské zahrady – školních pozemků, z míst kolem domů v Nedaninách, dříve tzv. Engelsových i z prostoru bývalého Kamarádova statku, kde od roku 1985 stojí dřevěná školní budova Chanos, publikované nejen v odborné literatuře, prezentované na přednáškách a v archeologické expozici muzea, jsou dostatečným faktem, že prostor požívá určité právní ochrany, kterou je nutné při všech zemních aktivitách respektovat a zohledňovat. Bohužel, a není to poprvé, byla tato zákonem stanovená povinnost zanedbána. 

Několik nových poznatků k osídlení této lokality:

Lokalita se rozkládá na levobřežní čelákovické vyvýšené labské terase, pokryté poměrně mocnou vrstvou kvalitní humusovité půdy, která byla mimo blízko protékající životodárné řeky důvodem k osídlení již v dávném pravěku. Zatím ojedinělé nálezy z mladší doby kamenné svědčí, že toto území si člověk k trvalému osídlení vyhlédl již v 5. tisíciletí před Kr. Podle dosavadních poznatků a na základě získaných archeologických nálezů a odkrytých situací byl prostor nejintenzivněji osídlen lidem s tzv. knovízskou kulturou kolem poloviny 2. tisíciletí před Kr. O stejné intenzitě osídlení můžeme uvažovat na sklonku uvedené kultury či v jejím tzv. štítarském stupni, končícím v polovině 8. století před Kr. Zastoupeny jsou zde i následné mladší kultury - halštatská a laténská. Po změně letopočtu lid z nastupující doby římské zde rovněž zanechal stopy po osídlení včetně několika před nedávnem v okolí nalezených žárových hrobů. Během tří týdnů náročné a mnohdy vysilující práce bylo postupně skryto, začištěno a zdokumentováno na 200 čtverečných metrů plochy a cca 450 metrů profilů v mocnosti 160 – 200 cm. V takto odkrytém prostoru, rozděleném na celkem čtrnáct sond, bylo vypreparováno 60 celých či částí sídlištních objektů  a z nich získány některé kompletní keramické nádoby a stovky jejich různě zdobených i nezdobených částí.

Během snímání archeologických vrstev a preparace vlastních sídlištních objektů bylo nalezeno i několik bronzových předmětů a kamenných i kostěných nástrojů. Mimo drobnotvarých pazourkových odštěpů a čepelek byla v druhotném uložení nalezena i část vrtaného sekeromlatu a kamenná sekera z období mladší doby kamenné, jež jsou dokladem staršího sídlištního horizontu, který jsme například před několika lety dokumentovali východním směrem při výstavbě rodinných domů „V Nedaninách“. Výzkumem byly získány i četné zvířecí kosti - zbytky tehdejší potravy a doklad o jejich chovu. Mezi poměrně vzácné a zajímavé nálezy patří kostry dvou pohřbených zvířat. První bylo nalezeno v sondě IX., v sídlištním objektu č. 5 a náleží ještě do doby bronzové – knovízské kultuře, druhé mladší je již z období středověku (13. století) a bylo odkryto v sondě I., v horní vrstvě objektu č. 24. Do konce starší doby bronzové, do období mohylové kultury, zatím předběžně datujeme dva objekty. Prvý č. 22 byl zjištěn v sondě VI. a část druhého objektu č. 49, ve kterém byla nalezena souprava na drcení obilí a menší zdobená nádobka, byla odkryta v sondě IV. Dokladem textilní výroby jsou bezesporu keramická závaží nalezená v objektu č. 53 v sondě III. a keramický přeslen získaný z kulturní vrstvy v sondě č. X. Dále byla odkryta v sondě III. i část patrně základového žlabu (obj. č. 43) s větším množstvím jamek po kůlové konstrukci. Četné kůlové jamky, nejspíše pozůstatky dřevěných staveb, byly dokumentovány i ve většině ostatních sond. 

Výzkum, i když provedený v poměrně časové tísni, vydal řadu důležitých poznatků pro období starších dějin našeho města a doplňuje tak jeho historickou mozaiku, skládanou bohužel většinou díky destruktivním zásahům člověka. Za vstřícný přístup k této akci patří všem brigádníkům i mým spolupracovníkům velký dík.

Jaroslav Špaček


Literatura a prameny:

Droberjar, E. – Špaček, J. 2003: Žárové hroby a ostrovní (?) nález z mladší doby římské v Čelákovicích. Archeologie ve středních Čechách 7, 319-347.
Motyková-Šnajdrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archeologici Pragenses 7. Praha.
Motyková-Šnajdrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren  römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archeologici Pragenses 11. Praha.
Sakař, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archeologici Pragenses 14. Praha.
Špaček, J. 1973: Příspěvek ke hradištnímu osídlení Čelákovic a okolí. Studie a zprávy 1972 OM Praha-východ, 5-22. Praha.
Špaček, J. 1978: Dvě desetiletí archeologického výzkumu (průvodce k výstavě). Čelákovice.
Špaček, J. 2004: Z dávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea 
v Čelákovicích, s. 145-200. Čelákovice.
Špaček, J. 1991: Před vznikem města. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, s. 7-17. Čelákovice.
Špaček, J. – Snítilý, P. 2003: Archeologické akce na území sledovaném Městským muzeem v Čelákovicích od konce 19. století do roku 2000. In: Výzkumy v Čechách 2000, 317-415, Praha.

Akce Kamenka

k1ter

k1ter

 
k1

k1

 
k3

k3

 
k2

k2

 
k5

k5

 
k4

k4

 
k6

k6

 
k8

k8

 
k7

k7

 
k9

k9

 
k10

k10

 
k11

k11

 
k12

k12

 
k13

k13

 
k15 (1)

k15 (1)

 
k14

k14

 
k15

k15

 
k16

k16

 
k17

k17

 
k18

k18

 
k19

k19

 
k20

k20

 
k21

k21

 
kam cel mapa2

kam cel mapa2

 
kj3a

kj3a

 
kozd1

kozd1

 
kpaz1

kpaz1

 
ksidla

ksidla

 
kzav1

kzav1

 
 
16.4.2014 16:30:01 - aktualizováno 27.10.2020 22:28:44 | přečteno 1208x | Jiří Třísko
 
load