ENDEFR
facebook

Vyhledávání

Akce monoxyl

mon30

Poněkud neobvyklý záchranný archeologický výzkum z roku 2002.

Počátkem dubna 2002 oznámil Městskému muzeu v Čelákovicích Ing. L. Elleder, pracovník ČHMÚ v Praze, že v rámci fotodokumentace řečiště Jizery po jarních povodních, směrem po toku řeky při jejím levém břehu, asi 1,5 km pod silničním mostem u Sojovic (okr. Mladá Boleslav) a přibližně 5 km nad současným soutokem Jizery s Labem, zahlédl část velkého dřevěného předmětu, kterou zprvu považoval za obyčejný kmen. Při podrobnější prohlídce si všiml, že jde o opracované dřevo s kulatým otvorem v boku při jeho konci vyčnívajícím nad vodu. Při následné prohlídce jsme na místě zjistili, že se skutečně jedná o monoxyl, jehož zadní část ponořená do hloubky více jak 2 m je uvízlá pod kmenem spadlého stromu a že jeho předpokládaná délka bude 6 – 8 m.

Vzhledem k informaci, že v následujících dnech hladina Jizery opět podstatně stoupne, jsme zakotvili 15. dubna monoxyl pomocí lan, aby nedošlo k jeho případnému poškození. Hladina  stoupla o více než 1 m a podle předpovědi se  měla zpět na přijatelnou úroveň dostat v odpoledních hodinách dne 17. dubna, kdy také byla vlastní akce k jeho vyzdvižení za pomoci pracovníků a spolupracovníků muzea zahájena. Práci ztěžoval poměrně silný proud řeky i její teplota kolem 8 stupňů C. Dalším nepříjemným faktorem byl rozdíl úrovně hladiny vody a břehu, který činil téměř 2 m. Trup monoxylu byl na třech místech ovázán popruhy a k nim pod dnem přivázáno tažné lano. Dokud byla větší jeho část ve vodě, bylo snadnější s ním manipulovat a podařilo se ho asi 2 metry vytáhnout na poměrně příkrý svah břehu, který jsme pokryli silnými gumovými podložkami. Další posun z vody byl velmi náročný vzhledem k jeho váze, která činila kolem 10 q a příkrosti břehu a i k tomu, že popruhy sklouzávaly. Bylo nutné monoxyl spustit zpět do vody a změnit jeho polohu pro vhodnější směr vytahování. Po převázání popruhů a tažných lan se pak společnými silami a s pomocí terénního vozu podařilo monoxyl vyprostit na břeh. Za spolupráce dvou mužů pracujících ve studené vodě déle než 30 minut nakonec akce úspěšně proběhla za necelou hodinu.

Vzhledem k délce téměř 7 m a již uvedené váze bylo třeba zajistit odpovídající povoz s nízko umístěnou plošinou. To se po určitých nesnázích povedlo a 22. dubna došlo k transportu monoxylu z místa nálezu na archeologické pracoviště čelákovického muzea, kde byl zakryt a připraven k ošetření.

Po vstřícném jednání s PhDr. L. Jiráněm, ředitelem Archeologického ústavu AV ČR v Praze, se již 26. dubna úkolu ujala RNDr. A. Šilhová z ARÚ AV ČR v Praze. Pod jejím vedením byl monoxyl pečlivě omyt a zbaven nečistot a předběžně ošetřen desinfekčním prostředkem. Následně byly konzultovány možnosti konzervace a předně otázka, jaká metoda bude použita. Nakonec bylo přistoupeno na tzv. „cukernou metodu“, která byla finančně nejdostupnější, ale v takovémto měřítku nebyla na našem území dosud použita.

Po zajištění finančních prostředků od sponzorů zhotovili pracovníci muzea 7 m dlouhou dřevěnou vanu, potřebnou na přípravu lázně k jeho konzervaci. Vlastní konzervace cca 670 cm dlouhé lodi začala 7. srpna 2002, kdy bylo rozpuštěno prvých 520 kg cukru a do připravené cukerné lázně přidán v potřebném množství chemický prostředek MITHON. V průběhu konzervace byl podle potřeby roztok dále sycen cukrem a tak zvyšován obsah cukru postupně prostupující do hmoty dřeva. Po 9 měsících napjatého očekávání, jak vše dopadne, ale za stálého odborného dohledu byla konzervace monoxylu sacharidovou metodou, uskutečněná na území naší republiky v takovémto rozsahu poprvé, zdárně ukončena. Během této doby byla v lázni postupně rozpuštěna  1 tuna  a 610 kg cukru.19. května 2003 byl monoxyl z lázně vyňat a omytím vodou  a následně lihovým roztokem zbaven zbytků konzervační látky. Potom byl zakryt igelitem, pod kterým probíhalo pomalé vysýchání.

Dne 13. června byl monoxyl pracovníky muzea s dalšími pomocníky v celkovém počtu 18 lidí přenesen do hlavní budovy muzea. Zde, ve vstupní místnosti pod vedením RNDr. A. Šilhové,  pracovnice archeologického odd. muzea povrch lodě znovu řádně ošetřily. Za stálých kontrol probíhalo další postupné vysýchání. Dne 26. června bylo provedeno nové ošetření monoxylu a jeho povrch následně opatřen polyethylenglykolovým nátěrem. Se stavem po konzervaci se seznámila dne 9. července Ing. Irena Kučerová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a konstatovala, že konzervace proběhla velmi dobře. Bylo doporučeno ještě další pomalé vysýchání včetně jeho odkrývání na několik hodin denně. 

Po stabilizaci v novém prostředí a za průběžných kontrol skončila procedura vysýchání. Dne 29. září byl monoxyl přenesen do hlavního sálu – expozice „Pravěk Čelákovicka“ a po provedení posledních povrchových úprav Polyethylenglykolem umístěn na své definitivní místo vedle staršího nálezu monoxylu z roku 1943.

Tato loď je druhým známým nálezem monoxylu z dolního toku Jizery. Její zachovalost je celkem dobrá, dochovaná délka činí téměř 670 cm, nejvyšší zachovalá výška bočních stěn je 41 cm a jejich síla se pohybuje do cca 9 cm. Největší zjištěná šíře jejího horního okraje je cca 80 cm a síla dna u přídě kolem 12 cm. Na přídi jsou zachovány dva vrtané otvory o průměru cca 35 mm a další, nebo jejich části, jsou viditelné při horních okrajích stěn lodě. Dno je oblé, tvořené původním vnějším tvarem kmene stromu. Po důkladném omytí vynikly některé stopy výrobního postupu. Předně jsou na řadě míst vnitřní části trupu patrné stopy po ohni, který byl hlavním prostředkem při vytváření prohlubně – nákladového prostoru v kmeni. Dalším důležitým dokladem výrobního procesu jsou na několika místech dobře znatelné stopy po kovových břitech nástrojů, použitých při konečných vnitřních povrchových úpravách. Vnitřní prostor nebyl členěn žebry, jaké známe u jiných nalezených monoxylů.

K datování se lze zatím vyjádřit pouze hypoteticky. Svým provedením patří tento nález ve srovnání s dalšími z našeho prostředí známými monoxyly mezi jeho primitivnější formy. Vzhledem k nálezovým okolnostem a známým souvislostem z okolních archeologických situací můžeme případně uvažovat i o spojitosti s osídlením protější říční terasy na dnešním k. ú. Otradovice, kde před několika lety byly archeologicky zkoumány raně středověké sídlištní a výrobní objekty ze  7. až počátku 8. století. Nelze ani pominout možnost spojení s přemyslovským hradištěm ve Staré Boleslavi, nedaleko kterého byl v té době soutok Labe s Jizerou, a v jehož počátcích mohla tato osada být jeho zázemím. Nemůžeme však ani vyloučit další varianty, které se otevírají díky druhu dřeva, ze kterého je monoxyl zhotoven, ale dokud nebudeme znát výsledky datování radiokarbonovou metodou, zůstává časové zařazení nálezu zatím otevřené.

Jedná se o prvý známý nález monoxylu z území naší republiky, vyrobeného z kmene jedle bělokoré (Abies alba), která je u nás jediným původním druhem vyskytujícím se již v holecénu, ale ve vyšších polohách od 300 m. Tento fakt přináší další otazníky kolem původu monoxylu.  Byl zhotoven na dolním toku Jizery z kmene splaveného z horních poloh, nebo byl vyroben někde výše při toku Jizery a sem se dostal jako výrobek,  který zde byl používán k rybolovu či jiným potřebám. Mohl se do lokality dostat i se zbožím (kožešinami, nerosty apod.) v rámci obchodu, ale nemůžeme ani vyloučit, že k jeho odplavení z horního toku řeky přispěly povodně. Jak jsem již nastínil, zůstává zatím mnoho neznámých. Prvořadým úkolem ale bylo zachování tohoto vzácného nálezu ze snadno ve vodě zkáze podléhajícího dřeva, což se úspěšně podařilo

Dne 3. listopadu 2003 si s velkým zájmem tento unikátní nález  prohlédl při návštěvě čelákovického muzea  Pavel Dostál, ministr kultury ČR.

Jaroslav Špaček


Literatura:

Nechvátal, B. 1969: Nález monoxylu v Jizeře ve Skorkově, okr. Mladá Boleslav. Archeologické rozhledy XXI, 812-813.
Profantová, N. – Špaček, J. 2003: Nejstarší slovanské sídliště na Čelákovicku. Archeologické rozhledy LV, 354-376.
Šilhová, A. – Špaček, J. 2004: Monoxyl z Čelákovic a jeho konzervace. Sborník přednášek z odborného semináře Společnosti pro technologii ochrany památek 2004, 29 – 31, Praha.
Špaček, J. 2002: Nový nález monoxylu ze středních Čech – předběžné sdělení. Rekonstrukce a experiment v archeologii 3, 170-171, Hradec Králové.

Akce monoxyl

mon2

mon2

 
mon1

mon1

 
mon3

mon3

 
mon3b

mon3b

 
mon4

mon4

 
mon5a

mon5a

 
mon6

mon6

 
mon5

mon5

 
mon7

mon7

 
mon10

mon10

 
mon11

mon11

 
mon12

mon12

 
mon12a

mon12a

 
mon13

mon13

 
mon14

mon14

 
mon17

mon17

 
mon18

mon18

 
mon19

mon19

 
mon20

mon20

 
mon21

mon21

 
mon24

mon24

 
mon25

mon25

 
mon27

mon27

 
mon28

mon28

 
mon29

mon29

 
mon30

mon30

 
monm

monm

 
 
16.4.2014 10:33:12 - aktualizováno 27.10.2020 21:09:08 | přečteno 2168x | Jiří Třísko
 
load