ENDEFR
facebook

Vyhledávání

Historie Vykáně pokračuje

titul

V červnu roku 2016 byla ve Vykáni zahájena stavba čistírny odpadních vod. Podobně jako v případě sběrného dvora předcházel vlastní stavbě archeologický výzkum.

V roce 2015 proběhl pod dohledem Městského muzea v Čelákovicích archeologický výzkum vyvolaný stavbou sběrného dvora ve Vykáni, při kterém byly odhaleny pozůstatky zahloubeného pravěkého obydlí z doby halštatské (800 – 500 př. n. l.). (Podrobnosti zde)

V červnu roku 2016 se archeologové muzea v Čelákovicích na území Vykáně vrátili. Zavolali nám z úřadu, protože začala nová stavba vedle sběrného dvora – tentokrát se připravovala čistírna odpadních vod (obr. 1). Čekali jsme, že najdeme další stopy halštatského osídlení. Ale Vykáň nás znovu překvapila: asi 40 m od halštatské polozemnice z loňského roku, jsme našli pozůstatky dalšího osídlení, tentokrát z doby římské (40 př. n. l. – 400 n. l.), kdy na našem území žily germánské kmeny. Místo jednoho velkého zahloubeného objektu, jsme nyní na ploše odkryli velké množství sloupových jam, svědčících o stavbách s nadzemní kůlovou konstrukcí (obr. 2). Největším překvapením byl nález hutnické dílny se třemi pecemi pro tavbu železa, kterou jsme mohli v úplnosti prozkoumat (obr. 3). Z výplně objektu i ze samotných pecí jsme získali velké množství strusky (odpad, vznikající při hutnění železa - obr. 4).  Na ploše byla dále objevena lehce zahloubená jáma s vyskládanými přepálenými kameny, která mohla sloužit jako pražící pec pro přípravu rudy (obr. 5).

Z doby římské se nám podařilo doložit minimálně dvě fáze osídlení, o čemž vypovídají jak keramické nálezy, tak překrývání objektů (včetně pecí) v prostoru. Objekty, jako např. výše zmíněné sloupové jámy, byly špatně viditelné, protože se zde kvůli přítomnosti potoka vyskytoval tmavý nivní sediment. Objekty bývají obvykle barevně rozpoznávány jako „hnědá ve žluté“ (např. v písčitém podloží), tady jsme měli spíše „černou nebo žlutou v hnědé“.

Terénní práce trvaly 5 týdnů, a byly provázeny značným horkem prokládaným lijáky (obr. 6). V poslední etapě výzkumu jsme vyzvedli jednu pec tzv. „in – situ“ (obr. 7a – i), a následně naše práce pokračovala v laboratoři muzea. Byli pozváni odborníci z Geologického ústavu AV ČR, kteří odebrali vzorky z pece kvůli datování (obr. 8). Uvažujeme i o analýze strusky, která by nám umožnila s trochou  štěstí zjistit, odkud byla ruda na lokalitu donesena.

Oproti loňskému roku bylo nalezeného keramického materiálu mnohem méně, nejzajímavějším se ukázal zlomek skleněného náramku a korálku (obr. 9). Ty byly zcela jistě vyrobeny Kelty, s velkou pravděpodobností je však nacházeli a sbírali právě Germáni. Další zajímavý nález se objevil během průzkumu pomocí detektoru kovů na konci výzkumu: jde o malý kus zlaté folie, pravděpodobně část nějaké ozdoby (obr. 10). Bohužel folie ležela v půdě bez bližšího kontextu, a proto si nemůžeme být jistí, zda patří do stejného období jako ostatní nálezy. Závěrem lze dodat, že se již nyní těšíme jak na výsledky analýz od našich kolegů, tak i na další možné výzkumy ve Vykáni. Můžeme jen hádat, co přinesou tentokrát.

Katalin Almássy – Petr Válek

 

Historie Vykáně pokračuje

titul

titul

 
01

01

 
02

02

 
03

03

 
04

04

 
05

05

 
06

06

 
07a

07a

 
07b

07b

 
07c

07c

 
07d

07d

 
07e

07e

 
07f

07f

 
07g

07g

 
07h

07h

 
07i

07i

 
08

08

 
09

09

 
10

10

 
 
16.9.2016 14:52:09 | přečteno 705x | CEL_snitily
 
load