Pravěk na zámku a v podzámčí

Zámek Jirny 2016, rekonstrukce sýpky .

Na některých archeologických lokalitách je možné doložit, že si lidé vybírali k bydlení i k jiným činnostem podobná místa od pravěku až do poměrně nedávné minulosti.

Název akce „Rekonstrukce barokní sýpky“ při prvním jednání s investorem mé představy nasměroval spíše k hromadám suti složené z cihel nebo architektonických prvků. V  lepším případě pak ke zbytkům stravy tehdejších obyvatel. Mám na mysli zejména ohlodané kosti… . Lokalitu však znám již z dřívějších let, kdy jsem se ještě jako prostý kopáč či poučený dokumentátor podílel na archeologickém výzkumu Městského muzea v Čelákovicích v roce 2006 při rekonstrukci vlastního objektu zámku. Kromě zmíněné suti jsme tehdy měli možnost nahlédnout do minulosti mnohem hlouběji, než jsme původně předpokládali. Podstatná část nalezeného materiálu souvisela s obýváním zámku v 17. až 18.  století, ale v nejhlubších vrstvách jsme zaznamenali rozsáhlé pravěké osídlení v době bronzové a železné.

Při rekonstrukci sýpky bylo nutné vyřešit připojení na inženýrské sítě a také některé další zásahy do terénu. Právě v těchto případech jsme měli možnost nahlédnout pod současný povrch a navzdory všudypřítomným pozůstatkům novověké stavební činnosti se dostat i k pravěké minulosti zkoumaného místa. Přes značně omezený prostor, definovaný rozsahem výkopů pro inženýrské sítě nebo stavební úpravy, se našemu týmu podařilo prozkoumat a zdokumentovat četné převážně pravěké objekty. Místo, které si nejen v barokním obdobní naší historie tehdejší obyvatelé vybrali ke stavbě sýpky, tedy k uložení obilí k jeho dalšímu zpracování či použití jako osiva bylo v pravěku využito stejným způsobem.  Zásobní jámy z období mladší doby bronzové, do kterých byly ukládány potraviny nebo osivo na další sezónu, jsou zajímavým dokladem identického využití místa přibližně 1000 let před Kristem a přibližně 1700 let po Kristu.

Celý archeologický výzkum v roce 2016 spočíval zejména v dokumentaci téměř půl kilometru profilů výkopů a odkrytí více než 100 zahloubených objektů, zejména z období mladší doby bronzové. Pravěké archeologické situace bylo možné na dně a v profilech výkopů pro inženýrské sítě rozpoznat podle odlišného zabarvení od okolních vrstev, a také podle hojného výskytu zlomků keramických nádob. Některé z nalezených objektů jsme zdokumentovali v profilech výkopů, další objekty byly v rozsahu výkopů pro inženýrské sítě prozkoumány plošně. Z mladšího období se nám například podařilo částečně odkrýt roh základů stavení, které je možné datovat do vrcholného středověku. Lze tedy předpokládat souvislost stavby se středověkou tvrzí, jejíž základy dnes z větší části spočívají pod budovou jirenského zámku. Výjimečným se v rámci celé akce stal objekt číslo 1. Tato archeologická situace byla mimo rozsah stavby po dohodě s investorem odkryta kompletně. Zvolený způsob odkryvu se ukázal jako zásadní. Ve výplni zásobní jámy z mladší doby bronzové byl kromě většího množství keramických zlomků nalezen i tak zvaný „špek“*. Podařilo se nám vyzvednout část pískovcové odlévací formy (kadlubu) na odlévání tří bronzových hrotů šípů. Tento druh artefaktu nepatří k obvyklým nálezům, a i vzhledem k jeho výjimečně dobré zachovalosti se stane významnou součástí archeologické sbírky Městského muzea v Čelákovicích.

Pavel Snítilý

*„špek“ – slangový termín, používaný archeology pro výjimečný nález

 English translation