Výzkum v Záluží

Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v Záluží u Čelákovic v roce 2005.

Obec Záluží, ležící v nadmořské výšce kolem 210 m, dnes patří svým katastrálním územím k městu Čelákovice a nachází se v jeho jižní části na mírném, k jihu stoupajícím svahu. Jihozápadní část obce těsně přimyká k osadě Nehvízdky a obě lokality do doby středověku měly v minulosti hodně společného a v pravěku tvořily prakticky jeden sídlištní celek. Lokalita, jejíž podloží tvoří převážně hlinité spraše, donedávna po mnoho desetiletí využívané předně k cihlářské výrobě, byla osídlena již v dávném pravěku. Víme, že i přírodní podmínky se zde značně během čtvrtohorního dění změnily, čemuž nasvědčují právě při těžbě hlíny nalézané kosterní pozůstatky pleistocenních zvířat jako byl mamut, nosorožec aj., kteří z našeho území mizí v období někdy kolem 10 tisíc let př. Kr. 

Jako většina okolního levobřežního území Labe, bylo pro své dobré půdní i vodní podmínky od neolitu – mladší doby kamenné vyhledáváno i dnešní katastrální území Záluží a jeho těsné okolí. Svědčí o tom četné nálezy získané buď náhodně nebo při záchranných archeologických výzkumech, které zde byly prováděny již od počátku 20. století. Mezi nejvýznamnější pak řadíme nález pohřebiště z doby stěhování národů, které zde v hliníku bývalé Límanovy cihelny bylo zkoumáno na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Systematicky je území Záluží naším muzeem sledováno od 50. let 20. století a v rámci jím provedených záchranných akcí byly při různých zemních pracích zdokumentovány desítky archeologických situací a z narušených objektů zachráněny mnohé archeologické památky.

Současný záchranný archeologický výzkum, vyvolaný budováním nové plynovodní sítě po území obce Záluží a ze zákona hrazený investorem akce, probíhal v červenci až září 2005 souběžně s jeho výstavbou. Výzkum byl prováděn hlavně formou archeologického dohledu a v případě pozitivního zjištění pak dokumentací a záchranou nálezů z jednotlivých objektů, kterých bylo během celé stavby celkem 30 zjištěno a následně zdokumentováno. Jednalo se o sídlištní objekty z doby laténské, římské, středověku a raného novověku (16. – počátek 17. století).

Některé objekty zjištěné v jižní části Druhé ul. dokládají existenci pravěkých kůlových staveb a naopak v přilehlém okolí směrem k bytovkám se jednalo o původně zahloubené objekty do podloží. Dokladem toho jsou dvě částečně odkryté a zdokumentované rozsáhlejší laténské polozemnice, č. obj. 7 a 8, se dnem v hloubce kolem 130 cm od současného terénu. Předně z obj. č. 8 bylo získán početný keramický materiál, zlomky zvířecích kostí, železný nůž a zlomky dvou náramků. Prvý z kobaltově modrého průsvitného skla byl zdobený dvěma řadami perličkovitých výstupků a druhý zlomek náramku, zhotoveného ze sapropelitu – švartny, byl po obvodě ozdoben třemi drobnými vývalky.

Tyto a dříve nalezené hmotné památky z laténského období (cca 2. stol. před Kr.) svědčí o poměrně rozsáhlém osídlení, se kterým časově koresponduje kolem roku 1930 zjištěné a z větší části zničené kostrové pohřebiště v prostoru hliníku Kůlovy cihelny v Nehvízdkách. 

Narušené a zdokumentované převážně středověké až raně novověké situace (13. – 17. století) v tzv. ul. Vořechovka, která byla ve skutečnosti patrně od samotného založení lokality návsí této obce naznačují, že počátky obce Záluží, připomínané v písemných pramenech prvně roku 1400 a existující již před tímto datem, můžeme hledat právě v těchto místech. K předběžnému závěru nás vedou právě letošním výzkumem získané nové skutečnosti. Před kamennou zástavbou také ještě ve středověku tvořila osadu do podloží zahloubená obydlí s nejspíše dřevěnými roubenými stěnami nad terénem. Tomu nasvědčují částečně prozkoumané objekty č. 19, 26, 27 a 28 a z jejich výplní získaný keramický materiál. Je také pravděpodobné, že tato ves původně měla těsnou vazbu na nedalekou tvrz stojící rovněž v prostoru pozdější Kůlovy cihelny. Konkrétnější závěry bude možné provést až po celkovém zpracování a vyhodnocení všech dosavadních nálezů.