Záchranný archeologický výzkum u Kamenky v Kostelní ulici v Čelákovicích skončil

Čtrnáct dní před zahájením školního roku bylo v prostoru za školní budovou v Kostelní ulici zahájeno hloubení výkopů za účelem rekonstrukce topení v areálu ZŠ Kamenka v Čelákovicích. Již několik desítek let je známo, že tento prostor je územím s archeologickými nálezy, jinak řečeno pravěkým sídlištěm a že pro jakékoliv zemní práce, je nutné ve smyslu zákona požádat o stanovení podmínek a záměr této stavební akce měl být již v době přípravy podle památkového zákona projednán s Archeologickým ústavem AV ČR.

Teprve po vyhloubení podstatné části výkopů nám byla tato skutečnost, která  dávala opodstatnění k zákonnému zastavení dalších zde prováděných prací, telefonicky oznámena do muzea. Po prohlednutí výkopů bylo zjištěno rozsáhlé poškození archeologických situací. Na základě jednání s místostarostou Mgr. F. Bodlákem o vzniklé nepříjemné situaci a s ohledem na blížící se počátek školního roku byla ze strany muzea vstřícně a operativně vzhledem k uvedenému důvodu záležitost řešena a následujícího dne byl na lokalitě zahájen záchranný archeologický výzkum. Navíc několik pracovníků, kteří v té době pracovali na jiných výzkumech zajišťovaných naším muzeem, se podařilo přesvědčit, aby pomohli při této neplánované akci a tak v sobotu i v neděli zde pracovalo včetně vedoucího výzkumu šest lidí.

Již od 50tých let minulého století, mimo ojedinělých informací z dřívějších let, je o prostoru bývalé školní zahrady a přilehlých pozemcích známo, že pod povrchem ukrývají rozsáhlé pravěké sídliště. Mnohé nálezy z prostoru této zahrady, z plochy za děkanstvím, z bývalé tzv. Mičurinské zahrady – školních pozemků, z míst kolem domů v Nedaninách, dříve tzv. Engelsových i z prostoru bývalého Kamarádova statku, kde od roku 1985 stojí dřevěná školní budova Chanos, publikované nejen v odborné literatuře, prezentované na přednáškách a v archeologické expozici muzea, jsou dostatečným faktem, že prostor požívá určité právní ochrany, kterou je nutné při všech zemních aktivitách respektovat a zohledňovat. Bohužel, a není to poprvé, byla tato zákonem stanovená povinnost zanedbána. 

Několik nových poznatků k osídlení této lokality:

Lokalita se rozkládá na levobřežní čelákovické vyvýšené labské terase, pokryté poměrně mocnou vrstvou kvalitní humusovité půdy, která byla mimo blízko protékající životodárné řeky důvodem k osídlení již v dávném pravěku. Zatím ojedinělé nálezy z mladší doby kamenné svědčí, že toto území si člověk k trvalému osídlení vyhlédl již v 5. tisíciletí před Kr. Podle dosavadních poznatků a na základě získaných archeologických nálezů a odkrytých situací byl prostor nejintenzivněji osídlen lidem s tzv. knovízskou kulturou kolem poloviny 2. tisíciletí před Kr. O stejné intenzitě osídlení můžeme uvažovat na sklonku uvedené kultury či v jejím tzv. štítarském stupni, končícím v polovině 8. století před Kr. Zastoupeny jsou zde i následné mladší kultury - halštatská a laténská. Po změně letopočtu lid z nastupující doby římské zde rovněž zanechal stopy po osídlení včetně několika před nedávnem v okolí nalezených žárových hrobů. Během tří týdnů náročné a mnohdy vysilující práce bylo postupně skryto, začištěno a zdokumentováno na 200 čtverečných metrů plochy a cca 450 metrů profilů v mocnosti 160 – 200 cm. V takto odkrytém prostoru, rozděleném na celkem čtrnáct sond, bylo vypreparováno 60 celých či částí sídlištních objektů  a z nich získány některé kompletní keramické nádoby a stovky jejich různě zdobených i nezdobených částí.

Během snímání archeologických vrstev a preparace vlastních sídlištních objektů bylo nalezeno i několik bronzových předmětů a kamenných i kostěných nástrojů. Mimo drobnotvarých pazourkových odštěpů a čepelek byla v druhotném uložení nalezena i část vrtaného sekeromlatu a kamenná sekera z období mladší doby kamenné, jež jsou dokladem staršího sídlištního horizontu, který jsme například před několika lety dokumentovali východním směrem při výstavbě rodinných domů „V Nedaninách“. Výzkumem byly získány i četné zvířecí kosti - zbytky tehdejší potravy a doklad o jejich chovu. Mezi poměrně vzácné a zajímavé nálezy patří kostry dvou pohřbených zvířat. První bylo nalezeno v sondě IX., v sídlištním objektu č. 5 a náleží ještě do doby bronzové – knovízské kultuře, druhé mladší je již z období středověku (13. století) a bylo odkryto v sondě I., v horní vrstvě objektu č. 24. Do konce starší doby bronzové, do období mohylové kultury, zatím předběžně datujeme dva objekty. Prvý č. 22 byl zjištěn v sondě VI. a část druhého objektu č. 49, ve kterém byla nalezena souprava na drcení obilí a menší zdobená nádobka, byla odkryta v sondě IV. Dokladem textilní výroby jsou bezesporu keramická závaží nalezená v objektu č. 53 v sondě III. a keramický přeslen získaný z kulturní vrstvy v sondě č. X. Dále byla odkryta v sondě III. i část patrně základového žlabu (obj. č. 43) s větším množstvím jamek po kůlové konstrukci. Četné kůlové jamky, nejspíše pozůstatky dřevěných staveb, byly dokumentovány i ve většině ostatních sond. 

Výzkum, i když provedený v poměrně časové tísni, vydal řadu důležitých poznatků pro období starších dějin našeho města a doplňuje tak jeho historickou mozaiku, skládanou bohužel většinou díky destruktivním zásahům člověka. Za vstřícný přístup k této akci patří všem brigádníkům i mým spolupracovníkům velký dík.

Jaroslav Špaček

---

Literatura a prameny:

Droberjar, E. – Špaček, J. 2003: Žárové hroby a ostrovní (?) nález z mladší doby římské v Čelákovicích. Archeologie ve středních Čechách 7, 319-347.
Motyková-Šnajdrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archeologici Pragenses 7. Praha.
Motyková-Šnajdrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren  römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archeologici Pragenses 11. Praha.
Sakař, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archeologici Pragenses 14. Praha.
Špaček, J. 1973: Příspěvek ke hradištnímu osídlení Čelákovic a okolí. Studie a zprávy 1972 OM Praha-východ, 5-22. Praha.
Špaček, J. 1978: Dvě desetiletí archeologického výzkumu (průvodce k výstavě). Čelákovice.
Špaček, J. 2004: Z dávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea 
v Čelákovicích, s. 145-200. Čelákovice.
Špaček, J. 1991: Před vznikem města. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, s. 7-17. Čelákovice.
Špaček, J. – Snítilý, P. 2003: Archeologické akce na území sledovaném Městským muzeem v Čelákovicích od konce 19. století do roku 2000. In: Výzkumy v Čechách 2000, 317-415, Praha.