Současný tým našeho muzea konzervaci zajistil v roce 2015 ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Archeologickým ústavem v Praze. Byl proveden také antropologický posudek nalezených ostatků. V roce 2019 jsme navázali spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a společně vytvořili odpovídající prostředí pro vystavení tohoto unikátního nálezu v nově vzniklém infocentru ve Staré Boleslavi (https://www.staraboleslav.com/). Pokud je to jen trochu možné, snažíme se vracet archeologické nálezy na místa, kde jsme je při našich výzkumech nalezli. Je pro nás velmi důležité, aby zejména místní obyvatelé, ale i návštěvníci míst, o která se v rámci archeologické památkové péče staráme nebo jsme se v minulosti snažili postarat, věděli, co se na konkrétních lokalitách nalezlo. Zároveň se snažíme vysvětlit, čím jsou objevené předměty unikátní a co znamenají pro historii konkrétní lokality. Samozřejmostí je pro nás však nejdříve zajistit, aby nedošlo k poškození velmi starých a cenných nálezů.

Dlouhodobému vystavení musela předcházet konzervace a důkladná analýza materiálů použitých k výrobě čelenky. Důležitý byl také antropologický rozbor ostatků a využití dostupných vědeckých metod, které by upřesnily původní datování nálezu do 16. století. Z antropologického posudku vyplývá, že pohřbenému dítěti byly přibližně 2 až 4 roky. Pohlaví není možné v tomto věku určit. Laicky řečeno to znamená, že s výjimečnou ozdobou hlavy byla pohřbena asi tříletá dívka (takovouto ozdobu u chlapce nepředpokládáme…). Archeolog pak může doplnit, že smrt dítěte postihla někoho z velmi významné sociální vrstvy. Ukázala nám to analýza materiálů provedená při konzervaci čelenky.  Základ čelenky tvořila hedvábná tkanina. Pro hlavní výzdobu byly použity české granáty ve zlacených skleněných lůžkách, doplněné kytičkami z říčních perel. To by si i dnes mohl dovolit jen málokdo…Stále však zůstávala na stole otázka přesného datování nálezu. Bohužel v místě hrobu nebyla situace jasná, vše bylo narušeno dalšími výkopy z různých období. Za vynaložení nemalých finančních prostředků jsme tedy využili metodu radiokarbonového datování. A to i za cenu zničení částí zachovalých ostatků pro účely odebrání vzorku. Pro datování byly použity zub a klíční kost pohřbeného dítěte. Bylo nám jasné, že lebka bez zubu by nevypadala v expozici infocentra dobře. Využili jsme tedy možnosti 3D tisku a ještě před odesláním vzorku pro datování jsme vytvořili identickou kopii odebraného zubu.  Až to půjde, můžete se pokusit ve staroboleslavském infocentru při prohlídce nálezu zjistit, který zub není originál. Věříme, že se vám to nepodaří, protože se naše laboratoř postarala o „kamufláž“ plastové kopie z 3D tiskárny. Co je ale nejdůležitější, výsledky datování pomocí radiokarbonové metody ukazují, že dítě s výjimečnou ozdobou bylo pohřbeno v 15. století, pravděpodobně v jeho první polovině. To je významná nová informace, která umožňuje zpřesnit některé nejasnosti ohledně historie a lokalizace zdejších kostelů. Existence staroboleslavského farního kostela Panny Marie je doložena písemnými prameny již na konci 14. století, aniž by bylo známo místo, kde stával. Pro období 16. století je již bezpečně lokalizován na „předhradí“ v prostoru výstavby budoucího barokního poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, jehož stavba započala až v roce 1613. Díky dataci a místu nálezu lebky můžeme lokalizaci farního kostela posunout ještě minimálně o sto let zpět, do 15. století. Nabízí se též domněnka, že na tomto místě stál již v době, kdy o něm prvně hovoří písemné prameny, tedy na konci 14. století, či ještě dříve. U tohoto kostela byla pohřbena i malá dívka, kterou na její poslední cestu ozdobili honosnou čelenkou. Jaký vznešený rod postihla rodinná tragédie a komu zemřelo tak malé dítě, zatím nevíme. A pravděpodobně se nám to již zjistit nepodaří…

Použité prameny a literatura:

Archiv Městského muzea v Čelákovicích

https://obrazky.seznam.cz/

Boháčová, Ivana (ed.) - Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Praha 2003

instituce spolupracující na zpracování a prezentaci unikátního nálezu:

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, Skanix s.r.o., CRL – Radiouhlíková laboratoř společně provozovaná Ústavem jaderné fyziky, AV ČR v.v.i. a Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i.

Všem za spolupráci děkujeme.

Pavel Snítilý, Jan Hergesell