V červnu roku 2016 se archeologové muzea v Čelákovicích na území Vykáně vrátili. Zavolali nám z úřadu, protože začala nová stavba vedle sběrného dvora – tentokrát se připravovala čistírna odpadních vod (obr. 1). Čekali jsme, že najdeme další stopy halštatského osídlení. Ale Vykáň nás znovu překvapila: asi 40 m od halštatské polozemnice z loňského roku, jsme našli pozůstatky dalšího osídlení, tentokrát z doby římské (40 př. n. l. – 400 n. l.), kdy na našem území žily germánské kmeny. Místo jednoho velkého zahloubeného objektu, jsme nyní na ploše odkryli velké množství sloupových jam, svědčících o stavbách s nadzemní kůlovou konstrukcí (obr. 2). Největším překvapením byl nález hutnické dílny se třemi pecemi pro tavbu železa, kterou jsme mohli v úplnosti prozkoumat (obr. 3). Z výplně objektu i ze samotných pecí jsme získali velké množství strusky (odpad, vznikající při hutnění železa - obr. 4).  Na ploše byla dále objevena lehce zahloubená jáma s vyskládanými přepálenými kameny, která mohla sloužit jako pražící pec pro přípravu rudy (obr. 5).

Z doby římské se nám podařilo doložit minimálně dvě fáze osídlení, o čemž vypovídají jak keramické nálezy, tak překrývání objektů (včetně pecí) v prostoru. Objekty, jako např. výše zmíněné sloupové jámy, byly špatně viditelné, protože se zde kvůli přítomnosti potoka vyskytoval tmavý nivní sediment. Objekty bývají obvykle barevně rozpoznávány jako „hnědá ve žluté“ (např. v písčitém podloží), tady jsme měli spíše „černou nebo žlutou v hnědé“.

Terénní práce trvaly 5 týdnů, a byly provázeny značným horkem prokládaným lijáky (obr. 6). V poslední etapě výzkumu jsme vyzvedli jednu pec tzv. „in – situ“ (obr. 7a – i), a následně naše práce pokračovala v laboratoři muzea. Byli pozváni odborníci z Geologického ústavu AV ČR, kteří odebrali vzorky z pece kvůli datování (obr. 8). Uvažujeme i o analýze strusky, která by nám umožnila s trochou  štěstí zjistit, odkud byla ruda na lokalitu donesena.

Oproti loňskému roku bylo nalezeného keramického materiálu mnohem méně, nejzajímavějším se ukázal zlomek skleněného náramku a korálku (obr. 9). Ty byly zcela jistě vyrobeny Kelty, s velkou pravděpodobností je však nacházeli a sbírali právě Germáni. Další zajímavý nález se objevil během průzkumu pomocí detektoru kovů na konci výzkumu: jde o malý kus zlaté folie, pravděpodobně část nějaké ozdoby (obr. 10). Bohužel folie ležela v půdě bez bližšího kontextu, a proto si nemůžeme být jistí, zda patří do stejného období jako ostatní nálezy. Závěrem lze dodat, že se již nyní těšíme jak na výsledky analýz od našich kolegů, tak i na další možné výzkumy ve Vykáni. Můžeme jen hádat, co přinesou tentokrát.