Kam až sahá historie Vykáně?

Na začátku června roku 2015 byla zahájena stavba sběrného dvora na východním okraji obce v sousedství Country restaurace Liškárna. Při přípravě stavby skrývka odhalila rozsáhlou jámu vyplněnou tmavou hlínou. Část prostoru na čas opustily bagry a my jsme měli možnost nahlédnout do minulosti obce.
Obec Vykáň a její nejbližší okolí zatím neposkytla archeologům mnoho informací o tom, co se na místě odehrávalo v naší pravěké nebo středověké minulosti. Záznamy o několika, z velké části náhodných, nálezech archeologických památek hovoří o blíže nespecifikovaných předmětech z mladší doby bronzové, eneolitickém kostrovém hrobu nebo sekerce z doby kamenné. Zajímavá je zmínka o nálezu z roku 1852, kdy bylo při kopání ve sklepě u Matuchů údajně nalezeno 13 (nebo 19?) „popelnic“. Bohužel bližší informace chybí a nalezené předměty, pravděpodobně pravěké nádoby, se nedochovaly. S velkou chutí jsme se tedy začali pomocí motyček a špachtlí prokopávat k informacím, které byly zakonzervovány pod silnou vrstvou ornice. Výplň přibližně obdélníkové jámy byla postupně odebrána až na dno v hloubce 120 cm od úrovně skrývky. Z objektu se nám podařilo získat výjimečné množství artefaktů. K dalšímu zpracování jsme do laboratoře muzea postupně odvezli 15 (!) beden od banánů, po okraj naplněných zlomky keramických nádob. Po časově i fyzicky náročném odkryvu přerušovaném dešti a ztíženém vysokými teplotami byla 23. 6. terénní část archeologického výzkumu dokončena. Na plochu budoucího sběrného dvora se mohly vrátit stavební stroje.
A co jsme vlastně našli? Rozměry 8 x 4 m, obdélníkový tvar, velké množství keramických zlomků a přítomnost ohnišť svědčí o tom, že jsme odhalili pozůstatky tak zvané polozemnice. Za polozemnice se v archeologické terminologii označují obydlí nebo jiná stavení, jejichž podlaha byla z části zapuštěna do terénu. Z uložení vrstev výplně Vykáňského nálezu bylo patrné, že byl vnitřní prostor polozemnice využíván opakovaně. Tento fakt dokládá několik úrovní jílové podlahy a také několik fází zvláštním způsobem z jílu vytvořených ohnišť v různých úrovních. Nádech tajemna celému výzkumu dodává část lidské lebky, odkryté v objektu v hloubce kolem 60 cm. Podle nalezených zlomků keramiky, jejich výzdoby a tvarů bylo nalezené stavení obýváno v sedmém století před Kristem, lidem bylanské kultury doby železné.
Katalin Almássy, Pavel Snítilý
Prameny a literatura:
Archeologická databáze Čech (verze dat k roku 2014)
Sklenář, K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870, Praha, str. 277.
Čižmářová J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezku, Praha, str. 86/obr. b.