Jirny, obec ležící nedaleko východně od Prahy při dálnici D 11, známá od roku 1901 u nás i v zahraničí Pučelíkovými likéry a předně svým zámkem se známými Navrátilovými nástěnnými obrazy, se dostává do známosti i díky stále častějším archeologickým nálezům a z nich plynoucích nových informací o nejstarší historii obce. Po rozsáhlém a zatím ještě nedokončeném výzkumu v prostoru jirenského zámku přispěl k nejnovějším poznatkům počátkem srpna 2006 Městským muzeem v Čelákovicích pod vedením jeho ředitele realizovaný záchranný archeologický výzkum v poloze „Za panskými stodolami“, v areálu dřívějšího hospodářského zázemí zámku, dnes Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice – Jirny a. s. Předpoklad vycházející ze znalosti situace, že prostor bude nejspíše součástí rozsáhlého pravěkého sídliště, se potvrdil.

Při zahájení zemních prací za účelem stavby základové desky pro nádrž na skladování kejdy na ppč. 636/1 bylo zjištěno narušení několika archeologických objektů. Okamžitě bylo jednáno s investorem stavby i se zástupci stavbu provádějící firmy a dohodnuty podmínky dalšího postupu. Bylo potřeba výzkum provést v co nejkratším časovém horizontu hlavně vzhledem k tomu, že termín dodržení zadané stavby je vázán na termín dodávky velkoobjemové nádrže z Německa. Operativně byl řešen potřebný počet terénních i odborných pracovníků, a tak kromě pracovníků muzea na výzkumu pracovali studenti archeologie ze ZČU v Plzni a MU v Brně a další brigádníci. Bohužel, ani povětrnostní podmínky nebyly vždy příznivé a déšť nám podstatně výzkum ztížil zaplavením některých již částečně vypreparovaných objektů a celá začištěná plocha se proměnila v jednolité blátivé pole a musela být znovu začišťována. Přesto jsme nakonec ke spokojenosti investora a v dohodnutém termínu všechny objekty v daném prostoru prozkoumali, kresebně a fotograficky zdokumentovali a plochu pro stavební účely včas uvolnili.

Na skryté kruhové ploše o výměře 500 m2 se po jejím ručním začištění podařilo ve světlém žlutohnědém jílovitém podloží identifikovat na 130 různě velkých pravěkýchobjektů, dokládajících intenzivní osídlení prostoru v mladší době bronzové až starší době železné (cca 12. – 6. století př. Kr.). Jednalo se hlavně o zbylé části několika do země zahloubených sídlištních objektů – polozemnic, sloužících původně k bydlení či případně k výrobním účelům, o čemž např. svědčí objekt č. 66, ve kterém byly v jeho severní části nalezeny destruované zbytky pece. Nejběžnějšími nálezy jsou menší či větší keramické zlomky užitkových nádob a kostěné, případně kamenné nástroje. Z uvedeného objektu mimo keramiky a zvířecích kostí byla získána i část bronzové jehlice a dalšího bronzového předmětu, patrně nákončí od řemenu, část jantarového korálku, keramický přeslen dokládající textilní výrobu a keramické chrastítko ve tvaru větší kuličky, které mohlo být hračkou, ale i případným kultovním předmětem. 

Byly odkryty i větší, téměř 2 metry hluboké kruhové jámy, původně nejpravděpodobněji sloužící ke skladování obilí a druhotně k uložení odpadu. Existenci obilí a jeho úpravu na „mouku“ potvrzuje i nález kamenného drtidla - těrky. I z dalších objektů byly získány části zvířecích kostí dokládajících jak chov domácí zvěře, tak i lov zvěře divoké. Mimo již zmíněných kostí je toho také dokladem v obj. č. 100 nalezený téměř 6 cm dlouhý vlčí tesák, který po provrtání sloužil jako ozdoba náhrdelníku. Odkryli jsme i větší počet tzv. kůlových jamek o průměru kolem 30 cm, které dokládají, že prostor zaplňovaly i nadzemní kůlové stavby určené jak k obývání, tak i pro jiné účely. Zatím ojedinělým nálezem je obj. č. 60, který interpretujeme jako žárový hrob.   Z jeho jámy byla získána téměř celá amforovitá nádoba, dále nádoba ve tvaru okřínu a několik zlomků spálených kostí. Zajímavým, a dá se říci i výjimečným nálezem, je základový žlab ohrazující prostor téměř pravoúhlého tvaru o šíři přes 8 metrů a délce nejméně 10 m. Vstup do uzavřeného prostoru široký 3,2 m ohraničovaly na kratší západní stěně kůly, po kterých rovněž zbyly jamky, na nichž patrně byly zavěšeny veřeje vrat. Význam tohoto objektu zatím bez vyhodnocení jednotlivých, v tomto prostoru vypreparovaných objektů a nálezů z nich nelze definovat.

Předběžně lze říci, že zjištěné archeologické objekty jsou součástí rozsáhlého pravěkého sídliště, ke kterému bezesporu náleží i nedávno zjištěné objekty a fortifikace v prostoru kolem zámku a v roce 2000 dokumentované kulturní vrstvy a objekty při stavbě plynovodu v místech kolem jižně postavených bytovek.

 Po laboratorním zpracování několika tisíců zlomků keramického a osteologického materiálu, po zpracování dokumentace a konzervaci ostatního materiálu, bude možné přistoupit k celkovému zevrubnému vyhodnocení výsledků z tohoto záchranného archeologického výzkumu, kterým byl položen další kámen do mozaiky nejstarší historie Jiren.