Příběh meče - část čtvrtá

Lesk a sláva
Meč měl svou primární funkci jako účinný prostředek k likvidaci protivníka. Již od dob prvních bronzových mečů mohylové kultury doby bronzové nesla tato zbraň také zásadní symbolický význam. Dnes bychom asi řekli, že „meč byl významným atributem sociálního postavení jeho držitele". V dobách ranného středověku byl meč velmi nákladnou zbraní. Méně majetní volili, nejen v našich zemích, spíše levnější alternativu, delší nože, kopí nebo jednoduché sekery. Meč si obvykle pořizovali jen „ti bohatí“. A ti nejbohatší si mohli dovolit i výzdobu svého meče odpovídající společenskému postavení své osoby.
Hrdina Příběhu meče není zbraní běžnou. Byl pravděpodobně vyroben pro někoho, kdo si to mohl dovolit. Zejména výzdoba zbraně nebyla jednoduchou a tehdy určitě ne levnou záležitostí. Je také možné, že náš meč nedorazil na místo nálezu spolu s původním majitelem, ale byl velmi vzácným darem nebo válečnou kořistí, která se až z dalekého severu dostala do Středních Čech.
Vlastní technologie tak zvané „pletencové výzdoby“ tauzováním spočívala ve využití rozdílných barev a vlastností různých kovů. Povrch hlavice a příčky meče byl pro výzdobu připraven příčně vedenými záseky. Na takto upravený povrch byly za studena natepány měděné, mosazné a stříbrné drátky tak, aby vytvořily zamýšlený vzor. V dalším kroku se zdobené dílce meče patrně nahřívaly a k základu již přilnuté drátky ze zmíněných kovů se opět vtepávaly. Dosáhlo se tím dobrého zarovnání povrchu a lepšího přilnutí. Plátovaná výzdoba kombinující stříbro, mosaz a měď je pro meče tohoto typu typická. Pokud jde o čepel, nebyla nalezena žádná značka ani nápis, které se jinak u těchto mečů hojně vyskytují.
Pavel Snítilý, archeolog Městského muzea v Čelákovicích ve spolupráci s Jiřím Hoškem a Estelle Ottenwelter z Archeologického ústavu AV ČR v Praze
Použité prameny a literatura:
Obr. č. 1 – restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i.
Obr. č. 2 - restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i.
Obr. č. 3 - restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i., upraveno

English Translation