V  pokračování Příběhu meče se tentokrát pozorněji rozhlédneme na místě jeho nálezu, neobvyklém zrovna tak, jako naše zbraň. Meč byl objeven koncem loňského roku na dně tehdy vypuštěné bývalé pískovny Malvíny v Lázních Toušeni. Tato lokalita s pomístním názvem Mezi Mosty vypadala v minulosti odlišně – v době, kdy tu byl meč ztracen (?), tedy nejspíše v desátém století po Kristu, teklo pod příkrým svahem ostrožny patrně jedno ze dvou labských ramen, tvořících zde ostrov (podobně jako ještě do třicátých let dvacátého století v Čelákovicích onehdy slavné České Grado). Archeologové tady odkryli stopy osídlení z doby bronzové, z doby železné i z raného novověku, nejcennějším nálezem je roku 1950 objevený bronzový meč z doby lidu mohylové kultury – naše zbraň tedy má svého předchůdce!

Jméno lokality Mezi Mosty odráží fakt, že od šestnáctého do osmnáctého století tu stávaly dva dřevěné mosty, které v raném novověku vystřídaly starší přívoz, doložený v Toušeni již ve století třináctém. Je pravděpodobné, že přívoz zase nahradil původní brod, střežený slovanským hradištěm, rozkládajícím se na zmíněné ostrožně nad labským ramenem zřejmě od osmého do dvanáctého století po Kristu – tento prostor nese pomístní jméno Na Hradištku.

Slované tu ovšem měli své předchůdce – stopy zdejšího osídlení sahají prokazatelně do pátého tisíciletí před Kristem, k neolitické kultuře s vypíchanou keramikou (pro úplnost uveďme, že na jiné lokalitě v katastru Toušeně je doložena již přítomnost staršího lidu kultury s keramikou lineární). V eneolitu, kolem roku 3000 před Kristem, zde lid řivnáčské kultury vybudoval hrazené výšinné sídliště, chráněné mohutným, do podložní opukové skály vytesaným příkopem. Archeologický výzkum, vedený v letech 1975 – 1982 Jaroslavem Špačkem, zde mimo jiné odkryl s příkopem soudobé polozahloubené chaty a kostrové hroby.

Z mladší doby odhalil týž výzkum staroúnětické kostrové pohřebiště s více než desítkou hrobů vybavených keramickými milodary. Své obyvatele mělo Hradištko též v době bronzové (věteřovská a knovízská kultura) i v době železné (halštatské období). Vzácným, avšak obtížně časově zařaditelným, nálezem je zlatá záušnice. Také výše uvedené slovanské hradiště, ležící ve strategické poloze chráněné srázem k Labi, opevněním a bažinatým terénem, vydalo archeologům značné množství zajímavých nálezů, z nichž jako nejvýznamnější se doposud jevily železné ostruhy s háčky, zřejmě zde dokládající přítomnost příslušníků tehdejší vyšší vrstvy. Tento předpoklad pak nejspíše potvrzuje i objevení hlavního hrdiny našeho příběhu – vikinského meče z desátého století po Kristu.

Dodejme ještě, že slovanské hradiště v Toušeni bylo ve třináctém století nahrazeno kamenným hrádkem a vsí, ale to už je jiný příběh...

Jan Hergesell, Městské muzeum v Čelákovicích

Výzva veřejnosti

Čelákovické muzeum připravuje na příští rok výstavu věnovanou toušeňskému meči a kromě vědecké publikace tohoto vzácného nálezu (text zrealizují odborníci na středověké zbraně z Archeologického ústavu AV ČR a z Národního muzea) chystá též literární soutěž pro laickou veřejnost. Soutěží se ve schopnosti vládnout psacím náčiním a úkolem je esej na téma „Příběh meče“, ve které nejde o pravdu, ale o fantazii. Chcete-li se zúčastnit, napište vlastní pohled na příběh toušeňského meče a pošlete ho do konce roku 2017 buď mailem na adresu pavel.snitily@celmuz.cz nebo poštou na adresu Městské muzeum v Čelákovicích, Na Hrádku 464, Čelákovice 25088. Nejlepší Vaše díla budou zveřejněna v publikaci k výše uvedené plánované výstavě. Za zaslané příspěvky předem děkujeme.

English Translation