Městské muzeum v Čelákovicích mělo v letech 2011 a 2013 možnost sledovat skrývku manipulační plochy pro výměnu vysokotlakého plynovodního potrubí. Na první pohled běžný archeologický dohled byl výjimečný zejména svým rozsahem. Trasa prací měla celkovou délku více než 7 km a šířka skrytého pásu se pohybovala okolo 4 m. Při této akci byla vytvořena sonda částí krajiny o celkové ploše přibližně 28 000 m2. Prostor stavby byl z hlediska možnosti provádění archeologického dohledu skryt z větší části téměř ideálním způsobem, tedy strojem s rovnou lžící na úroveň podloží. Místům s mocnější vrstvou ornice byla věnována zvýšená pozornost po vyjmutí starého potrubí.

Rok 2011

Archeologický dohled a archeologický výzkum narušených objektů v první etapě výměny potrubí realizovalo v roce 2011 Městské muzeum v Čelákovicích jako subdodávku pro ÚAPPSČ. Trasa stavby byla sledována v délce více než 4 km na katastrálních územích Vykáň, Mochov a Kozovazy, okr. Praha východ.

V polohách „V Černých“ a „Na Pololání“ (Katastrální území Vykáň) a v úseku až k silnici číslo 245 (Mochov – Český Brod), (katastrální území Mochov) nebyly při archeologickém dohledu zjištěny narušené archeologické situace.

Na dalším úseku stavby, v poloze „Pod Skřivánkem“ (katastrální území Mochov a Kozovazy) bylo identifikováno 57 objektů. Nedaleko od říčky Výmola se nacházela první skupina sídlištních jam. Objekty byly zahloubeny do mírného svahu skloněného severozápadním směrem v nadmořské výšce v rozmezí 200 – 210 metrů nad mořem. Podařilo se zdokumentovat především skupinu objektů datovanou nalezeným materiálem do období LTC2 – LTD. Z výplní sídlištních jam pochází mimo četné keramické zlomky také jednoduchá bronzová spona spojené konstrukce, dobře zachovalé železné dláto, nůž a zlomky dalších bronzových a železných artefaktů. Poblíž skupiny laténských objektů byla vypreparována zachovalá část zásobní jámy z mladší doby bronzové, na jejímž dně se podařilo nalézt část parohového nástroje, zvířecí kosti, část drtidla a četné zlomky keramických nádob.

Druhá skupina objektů se nacházela v nadmořské výšce okolo 215 m na mírném návrší pod kótou „Skřivánek“. Podstatnou část tvořily sloupové jámy bez výrazného keramického materiálu. Pět větších objektů, sídlištních jam, které byly prozkoumány v rozsahu skrývky, obsahovalo materiál datovaný do období bylanské kultury. Příslušnost kůlových jamek a větších objektů k jednomu sídlištnímu areálu je možné pouze předpokládat. V další části skrytého pásu byla identifikována místa s výrazně odlišným zabarvením než okolí. V tomto prostoru byly položeny sondy různého rozsahu. Při jejich odkrývání nebyl zjištěn výrazný archeologický materiál, ani struktura výplně nepotvrdila přítomnost archeologických situací.

Rok 2013

V roce 2013 byl formou archeologického dohledu sledován další úsek vyměňovaného potrubí. Stavba byla sledována v délce téměř 3 km na katastrálních územích Kozovazy, Mochov, Nehvizdy a Záluží, okr. Praha -  východ.

V části stavby na katastrálním území Záluží a Nehvizdy (prostor mezi obcí Záluží a silnicí Praha – Poděbrady), nebyly na skryté ploše zjištěny narušené archeologické památky. Tato skutečnost byla ověřena také archeologickým dohledem provedeným po vyjmutí starého potrubí.

Na dalším úseku stavby mezi silnicí číslo 611 (Praha – Poděbrady) a dálnicí D11 (Praha – Hradec Králové) v poloze „Na Kozím Hřbetě“ (katastrální území Mochov) bylo při archeologickém dohledu identifikováno 31 objektů. Trasa plynovodu přecházela v části se zjištěnými archeologickými památkami mírné návrší skloněné severním směrem. Ve spodní části sledované trasy byl v rozsahu skrývky vypreparován a zdokumentován příkop s plochým dnem předběžně datovaný do novověku. K nejzajímavějším nálezům patří žlábek tvořící kruh o průměru přibližně 3,5 m ohraničující jámu ve středu objektu. Přestože výplň žlábku neobsahovala chronologicky citlivý ani jiný materiál, podle analogických objektů je možné archeologickou situaci považovat za relikt mohyly. Mohylu v době jejího využití zřejmě tvořil vlastní hrob ohraničený žlábkem, nad kterým byla pravděpodobně navršena hlína do takové výšky, aby bylo místo pohřbu na povrchu dobře patrné. Bohužel již při hloubení rýhy pro plynovod v šedesátých letech dvacátého století došlo k likvidaci prostoru předpokládaného uložení ostatků i možných milodarů.

Přibližně v místě s nadmořskou výškou 215 m byla prozkoumána největší koncentrace objektů dokládající pravěké osídlení předběžně datované do eneolitu. Nalezeny byly kůlové jamky, zásobní jámy a rozsáhlý objekt nepravidelného tvaru. K nejčastěji nalézaným artefaktům patřily zlomky keramických nádob. Nalezeny byly také části kostěných a kamenných nástrojů.

V posledním úseku, za dálnicí D11 v poloze „Na Nehvizdsku“ (katastrální území Mochov), byla prozkoumána v nadmořské výšce okolo 202 m kulturní vrstva s keramickými zlomky a zásobní jáma. Tyto objekty zatím nebyly přesněji datovány. Obecně je lze chronologicky zařadit do období zemědělského pravěku.

Pavel Snítilý

Prameny a literatura

Archeologická databáze Čech (verze dat k roku 2014)

Archiv Městského muzea v Čelákovicích (verze dat k roku 2014)