Umajjovská mince z Čelákovic

Není příliš obecně známou skutečností, že z Čelákovic pochází první určená raně středověká měděná islámská mince na území České republiky. Jedná se o minci o průměru asi 17 mm a o síle (tloušťce) asi 3,5 mm. Její líc zdobí arabský nápis Není boha kromě Alláha jediného, na rubu lze číst slova Muhammad jest Posel Boží. Nominál mince má označení fals (množné číslo fulús), mince neobsahuje ani vročení, ani název mincovny, v níž byla ražena. Typově je řazena mezi nejranější poreformní (tedy čistě islámské - obsahují pouze nápisy, žádné obrazy), umajjovské měděné ražby syro-palestinské oblasti. Tyto ražby jsou datovány do období let 698 až 705.

Obecně se islámské mince v Evropě objevují od 8. do 11. století v souvislosti s obchodem mezi muslimským chalífátem a Evropou, jejich nálezy zahrnují oblast od Pobaltí po Německo a od Švédska přes Británii až po Island. Jedná se ovšem v naprosté většině o mince stříbrné, mnohem hodnotnější než jsou drobné měděné či bronzové mince. Geograficky nejbližším a nejpodobnějším nálezem tomu čelákovickému je abbásovský fals z úpatí Bratislavského hradu, ražený roku 797. Jiné druhy středověkých islámských minci či jejich zlomků se našly také v pražské kotlině, na Mladoboleslavsku či na Litoměřicku.

Jelikož je 8. století často právem označované jako temné, neboť se z něj nedochovaly pro naše území žádné písemné prameny, má objev čelákovické mince velký význam. Interpretace nálezu však není jednoduchá, je pravděpodobné, že mince se do Čech dostala později, patrně v 9. století. Tou dobou již nepochybně existovalo hradiště v sousední Toušeni, kde byly nalezeny také předměty datované do 8. století a vyrobené ve vzdálených oblastech – bronzová přezka z avarského kulturního okruhu a tři železné ostruhy s háčky, z nichž patrně aspoň jedna byla vyrobena v Mikulčicích v předvelkomoravském období. Také na dalších nedalekých nalezištích (Stará Boleslav, Libice nad Cidlinou či Staré Badry u Opolánek) se setkáme s importy již z 8. století, proslulý je kolínský knížecí hrob s řadou takových předmětů datovaných do 9. století.  To všechno společně již tvoří mozaiku, umožňující opatrný závěr o důležitosti vodní labské cesty již v průběhu 8. či 9. století.

Minci nalezl roku 1950 při rytí vlastní zahrady v Družstevní ulici O. Trmal. Až v roce 1975 vyšla publikace Výzkumy v Čechách 1971 (dobová databáze proběhlých archeologických výzkumů), v níž Jaroslav Špaček (od roku 1972 ředitel čelákovického muzea) tento nález stručně publikoval. Uvedl, že se jedná o minci kmene Abbasovců raženou kolem roku 750 s orientálním písmem na líci a rubu, že ji určila dr. Jarmila Štěpková z Náprstkova muzea – Národního muzea v Praze, a že je mince uložena u dr. Fiedlera v Praze. V tomto okamžiku ovšem již vstupujeme do světa domněnek, záhad a tajemství. Nebudu čtenáře dále napínat – mince je dnes nezvěstná. Dr. Fiedler ji ve svém majetku nemá. Po minci zbyly v Čelákovicích pouze její papírový obal, kartotéční lístek s týmiž informacemi, jaké jsou uvedeny ve Výzkumech v Čechách 1971, a ještě jeden list papíru, na němž je na líci zkrácená verze stejných údajů. Avšak tento druhý papír nese i dvě další důležité informace, jednak zachoval podobu mince (a tím umožnil změnu původního nesprávného určení mince – viz úvodní odstavec), a jednak jeho rub obsahuje ručně psacím písmem vyvedený text: Vyměnil p. Fiedlerovi za stříbrné mince různých států – měst. Zde stojíme před záhadou, na níž by si očividně vylámal zuby i mezinárodní tým detektivů ve složení Holmes, Vacátko & Colombo. Kdo minci vyměnil? Čí je to rukopis? Kde skončily ony stříbrné různorodé mince? A aby toho nebylo málo – velice zvláštní je i ono původní nepřesné určení mince, neboť dr. Jarmila Štěpková byla specialistkou na umajjovské mincovnictví (tudíž by minci neurčila chybně jako abbásovskou), jistě by poznala arabštinu (takže by nepoužila termín orientální písmo) a případně by o Abbasovcích nemluvila jako o kmeni, když šlo o dynastii...

Alespoň něco světla do této spletité záležitosti přinesli v roce 2005 Naďa Profantová a Vlastimil Novák, kteří tehdy publikovali ve 20. svazku Numismatického sborníku příspěvek Umajjovská měděná mince z Čelákovic (okr. Praha – východ), v němž opravili původní nesprávné určení mince a interpretovali její přínos pro poznání raného středověku v našich zemích. Z jejich textu také vycházejí informace uvedené v tomto příspěvku. Závěrem lze konstatovat, že ač se dnešní příspěvek týká toho, co v depozitáři čelákovického muzea NEnajdete, přesto je měděná umajjovská mince z Čelákovic významným a zajímavým střípkem do mozaiky historického poznání našeho města.

24. 6. 2020

Jan Hergesell