V současné době můžete navštívit nedávno otevřenou výstavu o raně středověkém meči z Toušeně. Tato výjimečná zbraň patřila samozřejmě muži. V rubrice Ukryto v depozitářích Vám tento týden představím zajímavý a ne zcela běžný předmět ze stejného období, který ale nacházíme spíše v ženských hrobech (obr. 1). Jde o kaptorgu (obr. 2), která se dostala do archeologické sbírky v roce 2006. Naše muzeum provádělo záchranný výzkum v místě dnešní Billy, kde - mimo jiné – bylo odkryto 128 hrobů raně středověkého pohřebiště. V hrobě č. 31 ležela dívka, bohatě ošperkovaná čtyřmi záušnicemi, křišťálovou perlou, stříbrnou kaptorgou a stříbrným prstenem.

Víte co to je kaptorga? Malá ozdobná krabička neboli schránka (obr. 3 - kresba I. Skokanová), do níž schovávali amulet, na svou ochranu. Kaptorgu nosili na krku. Vyráběli ji hlavně z bronzu nebo stříbra a byla výsadou bohatých. Na území Polska se našla i dřevěná(!) kaptorga. Výskyt kaptorg v Čechách se v podstatě omezuje na pohřebiště bez doloženého kostela - jde o pohanský ochranný prostředek. Musím zmínit ještě pár slov o výzdobě nálezu. V popředí je znázorněné čtyřnohé zvíře s hlavou otočenou dozadu a otevřenou tlamou. Motiv je doplněn raženou geometrickou výzdobou. Geometrické prvky, technika výroby a tvar ukazují, že naše kaptorga mohla pocházet z území dnešních Čech. Ani ojediněle se vyskytující zvířecí motiv nevyvrací tuto teorii. Nákladnější, více ozdobené kaptorgy ze stříbrného plechu byly pravděpodobně vyrobeny v pražské dílně.

V hrobě ležela mladá dívka – zdá se, že jí její amulet nepomohl...

K obrázku č. 1:

Nález v hrobě byl v malinkatých kouscích. Díky zázračným rukám p. ing. Aleny Šilhové můžeme dodnes obdivovat, aspoň částečně, krásu vzácného předmětu.

Literatura:

N. Profantová – A. Šilhová: Raně středověké kaptorgy v Čechách. Památky archeologické CI/2010, str. 283–310.  

N. Profantová – J. Špaček – M. Novotná: Nové poznatky o výrobě a obsahu kaptorg na základě studia hrobu ze Zelenče a Čelákovic, okr. Praha-východ. Archeologie ve Středních Čechách 15/1, 2011. str. 539–552.

Katalin Almássy