Přízemní domek čp. 22, postavený patrně ve druhé polovině 18. století,  krytý sedlovou střechou a ve 2. polovině minulého století rozšířený o menší přístavek na západní straně, byl do roku 2015 veřejnosti přístupný z parkoviště za manažérským centrem. Dříve se do něho vstupovalo z cesty vedoucí uličkou z Kostelní ulice k mostku, přes dnes zatrubněný potok, do tzv. Obecáku. 

Sbírka, dokumentující košíkářské řemeslo, je nedílnou součástí historického oddělení muzea. Košíkářství se stalo pro obyvatele zdejšího městečka, ležícího na levém labském břehu, od 1. poloviny 19. století výhodným výrobním artiklem. Významný vliv na rozvoj tohoto starého řemesla měla ve zdejším Polabí četná a z velké míry lehce dostupná místa s vrbovými porosty. Proutí - levná surovina, později cíleně pěstěná v prutnících a zpracovávaná zdejšími košíkáři do nejrůznějších tvarů, dávala obživu stovkám zdejších obyvatel po řadu desetiletí. Expozice seznamovala návštěvníky s četnými  košíkářskými výrobky, které z podstatné části nacházely i odbyt v zemích nejen tehdejšího Rakouska-Uherska, ale i ve vzdálenějších končinách. Vystavené výrobky, pracovní nářadí, písemnosti a další doklady podávaly veřejnosti obraz o významu, době vzniku, konjunktuře a zániku tohoto pro život obyvatel našeho města v 19. a počátkem 20. století významného řemesla.

Předměty košíkářské provenience budou začleněny do připravované nové expozice muzea.

Stálá expozice, otevřená od roku 1991, je od roku 2015 uzavřena.