Pravou stěnu zdobí 20 erbů, známých šlechtických a měšťanských rodů, které se vystřídaly v držení Tvrze. Na protilehlé stěně je znak města Čelákovic počátkem 16. století  udělený Krajíři z Krajku a na podlaze je položena nová keramická dlažba. Dlaždice se středověkou tematikou a motivy symbolizujícími úrodné Polabí včetně znaků na stěnách pro slavnostní sál v letech 1981 - 1982 zhotovil akad. sochař L. Moravec. V roce 1999, v rámci oslav 100. výročí narození čelákovického hudebního skladatele Jana Zacha (1699 - 1773), byla v sále umístěna reliéfní deska s jeho portrétem zhotovená sochařkou Miroslavou Kaňkovou a sál byl pojmenován po zdejším rodákovi na "Síň Jana Zacha".

Sál o téměř čtvercovém půdorysu, krytý původním dřevěným trámovým stropem s vrchním záklopem napuštěný hovězí krví, je ze severní - čelní strany osvětlen velkým trojdílným oknem, tvořeným kamenným ostěním umístěným pod segmentovým obloukem. V oknech jsou osazeny v olověných rámečcích kruhové terčíky, které jsou zhotoveny podle terčíků nalezených zde při archeologickém výzkumu. Na středu protilehlé jižní stěny je umístěn ve výši 140 cm nad podlahou malý výklenek - dymník, který sloužil k odvádění kouře z loučí či jiného světelného zdroje do komína.  Západně od něho se nachází vchod, kterým se vstupuje do předsíně a druhý vchod z místnosti je při jižním konci západní stěny a tím se vchází do níže položené místnosti s krbem.

Stavebně historický a archeologický výzkum této místnosti prokázal, že za dobu jejího trvání od konce 15. století zde proběhla řada stavebních úprav a zásahů. Sál po svém vzniku, nejspíše mimo zimní měsíce, sloužil jako společenská místnost ke konání příležitostných hostin a k posezení po honech a lovech, čemu mj. nasvědčují i nálezy schránek ústřic. Po konfiskaci roku 1547 Česká královská komora Tvrz prodala a ta se postupně v průběhu dalších desetiletí stala majetkem a sídlem různých šlechtických, případně významných měšťanských rodů. V roce 1665 Tvrz koupila Česká komora zpět a jak svědčí písemné prameny, koncem 17. a v prvé polovině 18. století stala se sídlem panského myslivce (roku 1729 jménem V. Hotovec). V době, kdy je objekt uváděn jako "Schellakowitzer Jägerhauß",  sloužil sál jako pokoj myslivce, ve kterém při jižní stěně stávala kachlová kamna. K zásadním změnám došlo po prodeji Tvrze roku 1778, kdy byl v objektu zřízen výsadní hostinec. Nový majitel odstranil z větší části dlažbu z keramických dlaždic, strop zakryl podbitím a úroveň podlahy navýšil o cca 60 cm a překryl podlahou ze širokých prken. Kamenné ostění oken bylo obezděno a vznikly tak tři menší okna s parapetem umístěným výše. Přes dvě třetiny západní stěny byly narušeny zbudovaným zaklenutým průchodem do nově vzniklé podstřešní místnosti, která vyřadila z provozu níže položenou, západně přiléhající místnost s krbem. Takto upravený prostor využívaný k tanečním a jiným zábavám si tuto dispozici podržel až do nových stavebních úprav v roce 1904. Ve 30. letech 20. století byl dalším zásahem rozdělen na tři místnosti a do současné podoby pak v rámci rekonstrukce. 

Špaček,  J. 1974: Čelákovická tvrz. Středočeský sborník historický 9, 183 - 199.
Špaček,  J. 1976: Výzkum tvrze v Čelákovicích. Téze referátů a sdělení, 12 - 14. Mikulov.
Špaček,  J. 1976: Minulost a budoucnost Čelákovické tvrze. Průvodce k výstavě, 10 s. Čelákovice.
Špaček,  J. 1977: Čelákovická tvrz. Archaeologia historica 2, 127 - 136. Brno.
Špaček,  J. 2002: Čelákovická Tvrz., stručná historie a její rekonstrukce. 5 s. + 27 tab. Čelákovice.