Téměř při středu u čelní stěny si návštěvníci mohou v prosklené osvětlené šachtě prohlédnout část původní keramické středověké podlahy. Současnou keramickou břaskou dlažbu, položenou v rámci rekonstrukce ve větší části objektu místy, doplňují reliéfní dlaždice zhotovené akad. sochařem L. Moravcem, symbolizující úrodné Polabí a šlechtické středověké sídlo.

Před počátkem rekonstrukce byla tato prostora prvním místem, kde byl zahájen stavebně historický a historicko-archeologický výzkum. Po odstranění vestavěných novověkých příček a omítek ze stěn musel být později odstraněn i staticky nevyhovující strop. Byly zjištěny a v rámci rekonstrukce přiznány původní okenní otvory a některé v novověku zhotovené zazděny.

Na celé ploše místnosti o rozměrech cca 8,7 x 5 m provedený archeologický výzkum přinesl zajímavé výsledky, které posunuly dosavadní datování stavby do období těsně kolem roku 1300. Podařilo se zdokumentovat nárůst úrovní novověkých a středověkých, z keramiky či kamene dlážděných podlah s mezivrstvami, z nichž některé nesly stopy požárů. V hloubce necelých 90 cm byla odkryta požárová vrstva s drobnými částmi spálených dřev, obsahující i několik železných hřebů, zlomky skleněných okenních terčíků a keramiky, které datujeme do období kolem 1. třetiny 15. století - husitských válek. Tato vrstva překrývala z podstatné části zachovalou podlahu tvořenou souvislou dlažbou z keramických dlaždic menšího čtvercového formátu, položenou zde nejspíše krátce po vystavění objektu někdy kolem roku 1400. Po sejmutí dlažby a jejího pískovcového lože v severní třetině místnosti byl nalezen zbytek kamenné zdi či podezdívky od staršího předchůdce dnešní Tvrze, ke které přiléhala spálená vrstvička a pod ní následovala tmavá, asi 10ti cm hlinitá vrstva se zlomky raně středověké keramiky. Některé z těchto získaných nálezů jsou prezentovány v samostatné expozici „Historie čelákovické Tvrze“.